Muzicírování 2013

Muzicírování 2013Muzicírování 2013 – 15.-17. listopad
Na šesté muzikantské setkání byla možnost přihlásit se už od února. Spousta účastníků na poslední chvíli odřekla, zatímco jiná spousta se nově přihlásila. Výsledkem byl počet 33 osob, které se pohodlně vešly do usedlosti Chaloupky. Ty nabídly komfort pro kuchaře Járu Zadražila v podobě plně vybavené kuchyně a pro všechny ostatní účastníky ve výši rtuti v teploměru – celý objekt je prý vytápěn termální energií z nitra Země. Nebo tak nějak…

Pátek
Já s Helen a Prokopem využili volného pátku a nabídky MHD – autobus nás vyhodil téměř před vraty usedlosti. Byli jsme mezi prvními, takzvaně „už ráno“, před námi přijeli už jen Kelíškojc. Ubytovali jsme se na pokoji, obstarali juniora a vyrazili na první jídlo, prozatím z vlastních zásob. Venku začala padat tma a další účastníci nikde, takže bylo rozhodnuto o krátké večerní procházce do lesa, s fotoaparátem a bleskem pro experimentální účely. Po celkem úspěšném hraní jsme se vrátili do království, které mezitím připadlo Járovi, hned se ptal, eslivá náhodou nemáme hlada.

Začali se trousit první obatohovaní příchozí, postupně se jídelna celkem zaplnila. Jindra doplnil večerní program na nástěnku, načež se osmička lidí pustila do společenské hry pro 4 hráče. Týmy už od začátku klamaly tělem (ukážu ti cestu rájem), aby se pořádně připravily na oficiální zahájení Muzicírování 2013. To se odbylo v sále po krátké divadelně-stínové meotarové vložce hrou dvou akordů… každý se krátce představil a navrhl, čím by mohl přispět do programu dle hesla „jaké si to uděláme, takové to budeme mít“. Rozptyl široký od základů flamenca po záchranu života v krizových situacích, každopádně hudba byla zastoupena ve většině dílen. Po odhlasování jsme se ještě chvilku bavili poslechem živé hudby v sále i jídelně a brzy odešli na kutě v očekávání perné a dlouhé soboty.

Sobota
„Snídaněěěěěěěěěěě, vstávejtéééééééé!“… Járův posel vzburcoval celé stavení ke snídani… stihli jsme něco do oběda? Snad ani ne… odpoledne probíhal program – nahrávání zvukových záznamů z četby oblíbené knihy se časově (a tedy i zvukově) bilo s flamencovým workshopem o patro výš, příprava stínového klipu pro Eliščinu píseň o jedné paní v Indii a pozdě poslané pohlednici, Vojtova přednáška o první pomoci… před západem slunce jsem s Helen a panem kočárkem vyrazili do krajiny, cestou přibrali ještě překladatelku („z angličtiny do angličtiny“)  Hátu a šli na křižovatku turistických cest U svaté trojice. Já osobně jsem teda čekal aspoň kapličku v lese, ale kde nic tu nic… To už zase nastal čas tmy a možnost světlem nerušeného promítání. S Pepou jsme (ne)měli připravenou přednášku o naší cestě z Amsterdamu do Paříže, na kolech a s hudebními nástroji. Helen se podělila o to, jak je muzikantům na ulici ve městech západněji od Aše… Nastal čas opustit příjemně vyhřáté místnosti a rozptýlit se bojovou hrou – týmové sfoukávání svíček. Nevyhrál nikdo a všichni a nakonec ještě zazněla píseň za mihotavého světla svíček…. „Večeřéééééééé“ zaznělo zevnitř. Kuřecí paličky s kuskusem, mňam!
Na půdě už bylo vše připraveno pro stínový divadelní seriál v podání Aleny, Báry a Šímy, za hudebního doprovodu Pepy a Václava. Po odehrání prvního (a zatím jediného) dílu Jára vhodil bombu, přesněji řečeno kalorickou bombu – plný lavor tvarohového dortu. Mňam! Video od Helen dokumentuje kroužící mysteriózní osoby vyzbrojené lžícemi a lícními torbami… A pak se zase hrálo a tančilo – přijel tanečník Gianmarco, aby nám předal radost ze společného tance, tančily se párové i kruhové, zábava nevázaná. A čas se opět pomalu přelil do neděle, miminko spokojeně spalo mimo dění avšak nadosah, takže bylo odneseno i s námi do hajan.

Neděle
„Snídaněěěěěěěěěěě, vstávejtéééééééé!“… opět zněl Jindrův hlas ubikacemi… snídali, docvičovali výstupy, donahrávali drobnosti, poklízeli ubikace… a po obědě (kuřecí kapsy s rýží, mňam!) jsme se pomalu začali loučit s naplněným víkendem. A rozloučení to bylo velkolepě koncertní – velkolepý koncert, tak se jmenovalo pásmo výstupů. Meotarový klip, pravoslavná vícehlasá píseň, revivalová kapela, čtení z oblíbené knihy, flamenco. A nakonec instrumentální závěr oblíbených dvou akordů (C, D). Jenže to by nebyl Jára, aby ještě nepřekvapil bombou, ještě kaloričtější než předchozího večera! Nasadil nejtěžší kalibr – plný kastrol čokoládových myší (v originále mousse) jímž se zároveň rozloučil s příslibem setkání v roce 2014… V očích jedlíků byl vidět smutek, že opravdu se moussu nedá sníst tolik a též smutek, že jsme neměli nádobky vhodné k uskladnění na pozdější konzumaci jako vzpomínky. Takže příště – jedna z velmi důležitých věcí pro strýčka Příhodu.

Drobná vada – zapomnělo se na společnou fotku všech účastníků, ale celkem dobrý obrázek si uděláte pohledem na posledních osm fotek v albu.

Moje fotky z Muzicírování tu: https://photos.google.com/album/AF1QipMuwk7RDv6FTtPVj7wVF8jgvHQ6Pwn6FnCCzgGL

Helenčina reportáž na FB:
https://www.facebook.com/heccuba/media_set?set=a.10201895682126379.1073741835.1013525271&type=1

Buďte v obraze a přihlašte se včas na další rok:
Muzicírování na Facebooku a na vlastních stránkách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *